Za svůj žal se nemusíte stydět

29. dubna 2024

Trpíte environmentálním žalem? Anebo ani nevíte, co si pod tím vlastně představit?

To, že je naše planeta v mizerném stavu a že za to může lidstvo, už nepopírá téměř nikdo. To je prostě fakt. Fakt, kterému musíme čelit. A ne vždy je to jednoduché. Někdy to dokonce může vést k nežádoucím psychickým stavům, které navíc do nedávné doby ani nebyly uznávány jako legitimní. Můžete pozorovat hroutící se svět kolem sebe a pociťovat bezmoc, vztek, strach, vinu, depresi… Nebojte, nejste v tom ani zdaleka sami. A dobrá zpráva je, že se s tím dá něco dělat.

Environmentální žal se v mnohém podobá osobnímu zármutku. V obou případech se mluví o pěti fázích: popření, vztek, smlouvání, deprese a smíření. Nicméně existují i zásadní odlišnosti – při e. žalu většinou silně vnímáme vlastní podíl na ztrátě, smutku čelíme bez přestávky a zároveň se e. žal vymyká přirozenému cyklu, protože klimatická změna se týká i budoucích generací.

Psychologové mluví o „pretraumatické stresové poruše“: na rozdíl od té posttraumatické trauma ještě neproběhlo, ale představy o budoucnosti jsou tak děsivé, jako kdyby ano.

Moderní psychologie donedávna e. žal považovala za pouhou projekci vnitřních témat, za individuální problém. Jenže už Freud věděl, že v případech velkých světových krizí (kupříkladu válek a podobně) je těžké rozeznávat individuální a světové problémy. A domorodé kultury na celém světě vnímají potíže jednotlivce jako záležitost celého kmene, jako něco, co má hlubší příčiny. Stejně tak z buddhismu a Gestalt psychologie je známý princip propojenosti, kdy celek je víc než součet jednotlivých částí. V posledních letech se tedy karta obrací a už i mainstreamová psychologie e. žal uznává a snaží se na něj reagovat.

Dobrá, uvědomili jste si, že cítíte environmentální žal. Nemusí to být stav trvalý a nemusí vás výrazně omezovat. Ulehčit by vám mohly následující tipy:

  1. Uvědomit si, co prožívám
  2. Spřátelit se se svými emocemi
  3. Sdílet s ostatními
  4. Pobývat v přírodě
  5. Pečovat o sebe a o věci, které mi přináší radost
  6. Soustředit se na přítomný okamžik a vědomě hledat ve svém životě smysl
  7. Být aktivní –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ co můžu u sebe a svého okolí změnit?

Nicméně vždy je dobrou radou, že pokud situace překračuje únosnou mez, cestou ven by mohlo být vyhledat odbornou pomoc. Na environmentální žal se u nás specializuje terapeutka Zdeňka Voštová, která přijala pozvání i k nám do knihovny v rámci cyklu Za minutu dvanáct.

Zdroj: Voštová, Zdeňka: Environmentální žal jako posel frustrace i naděje (přednáška 17. 4. 2024)

Doporučujeme ke čtení:

Autor: Tereza Micková