Nedožité osmdesátiny spisovatele a výtvarníka Jiřího Kahouna

Letos uplyne 80 let od narození spisovatele a výtvarníka Jiřího Kahouna, známého především jako autora Včelích medvídků. Bylo by však nespravedlivé opomenout proto jeho další knížky, které dodnes dokáží potěšit dětská srdce (ale i ta dospělácká) a kterých z jeho pera (nebo spíše tužky, kterou rád psával) vzešlo několik desítek.

Jiří Kahoun se narodil 12. března 1942 v Praze. Vyrůstal ve vesnici Těchnice, kterou byste dnes na mapě hledali marně, neboť byla zatopena při budování Orlické přehrady. Jeho cesta do Berouna vedla přes Vědomice u Roudnice, Prahu a Řevnice. Když se usadil v podkroví domu přilepeného k berounským hradbám, psal se rok 1966.

Mezitím odmaturoval na Střední průmyslové škole pro umělecké zpracování kovů a kamenů v Turnově, obor rytí kovů. Řemeslu se však nikdy nevěnoval. Po vojně našel brigádu v berounském cukrovaru a později se živil například jako traktorista, aranžér, kameník, výtvarník, a dokonce pálil dřevěné uhlí.

Ve zmiňovaném roce 1966 měl svoji první výstavu. Konala se v berounském muzeu a vystavoval na ní spolu se třemi dalšími výtvarníky, vojáky berounské posádky. Později vystavoval např. v Praze společně s Miroslavem Horníčkem a Natašou Tánskou. Mnozí snad vzpomenou rok 2003, kdy se konala Kahounova výstava v berounské galerii a kde byly k vidění mimo jiné obrazy inspirované naším krajem (např. Fabián – brdských lesů pán, Sněhurka a sedm Klepáčků či Berounský trh). Do řady časopisů posílal svůj kreslený humor (např. Československá fotografie, Dikobraz, Květy, Mateřídouška, Mladá fronta, Pionýr, Vlasta a další). Sám si ilustrovat několik svých knih (Nikdo mě nemá rád, Knížkový pejsek, Chumelení, Kamarádi v kožíšku, Můj život s Ferdou).

Psát začal už v 16 letech, nejdříve do šuplíku. Později posílal do novin a časopisů sloupky a krátké povídky. První knížka přišla na svět roku 1984. Jmenovala se Pískací kornoutek a obsahovala krátké pohádky, které předtím vycházely ve Sluníčku. Za Ustrašená strašidla z roku 1999 získal nakladatelskou cenu Albatrosu. Kniha O mašinkách získala cenu Albatrosu za rok 2007 v kategorii pro děti do 9 let. Legrační dům se v roce 2010 stal první knížkou vydanou pro projekt Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka. Jeho pohádky vyšly také v čítankách pro základní školy.

Příběhy včelích medvídků nejsou jediné, které se dočkaly filmového zpracování. Méně úspěšný Večerníček vznikl také podle knížky Toronto Tom, kocour z Ameriky. V Krátkém filmu Praha vzniklo v 80. letech několik animovaných filmů podle pohádek z knihy Pískací kornoutek.

Za zmínku určitě stojí kniha Pidibabka z Brd, která se odehrává v našem kraji a děti v ní navštíví nejen brdské lesy, ale i samotný Beroun. V knize Zevlouni se zase parta odrostlých dětí schází u prodejny koberců naproti berounské obchodní škole. Pokud jste již odrostli dětským knihám a nenalákáme vás ani na berounské reálie, zkuste Řeku v barvě nebe, ve které se autor vrací do 60. let a vzpomíná, jak se žilo mezi Orlíkem a Kamýkem. Hned v první povídce začíná budování Orlické přehrady a řada vesnic zmizí pod vodou.

Jiří Kahoun získal za život několik ocenění. V roce 2008 obdržel Cenu Albatrosu za celoživotní práci s dětskou knihou, roku 2013 byl oceněn Zlatou stuhou za celoživotní přínos a o dva roky později získal Cenu města Berouna.

Ke konci života opustil Beroun a pobýval v Hostomicích. Zemřel 12. května 2017.