Geniální vídeňský varhaník a skladatel Josef Labor pocházel z Hořovic

30. května 2024

Před 100 lety zemřel ve Vídni hořovický rodák, který byl ve své době označován za jednoho z nejlepších světových varhaníků. U nás zůstává spíše pozapomenut, i když v posledních letech dochází k pomalému oživení jeho odkazu. ZUŠ Josefa Slavíka Hořovice připomněla tuto osobnost koncertem v kostele sv. Jiljí a aktuálně u nás existují již 3 alba s nahrávkami jeho hudby. Hudby nevidomého skladatele Josefa Paula Labora.

Klavírista, varhaník, hudební skladatel a pedagog Josef Labor se narodil 29. června 1842 v Hořovicích. O zrak přišel ve třech letech, údajně kvůli neštovicím. Když se v roce 1848 s matkou odstěhoval do Vídně, studoval hru na klavír v c. k. Slepeckém výchovném ústavu Matthiase Schlechtera a později také Konzervatoř Společnosti přátel hudby.

V roce 1863 ve Vídni poprvé veřejně vystoupil jako klavírista a byla poprvé uvedena jeho (dnes ztracená) skladba. Labor získal od císaře stipendium 400 zlatých na tříletou koncertní cestu, a tak v následujících letech absolvoval sérii velmi úspěšných koncertů v hlavních evropských městech. Hannoverský král Jiří V., který taktéž přišel o zrak, jmenoval Labora Královským komorním klavíristou. Ten ho po pruské anexi Hannoveru roku 1866 následoval do exilu v Rakousku a pobýval pak střídavě v Gmundenu a ve Vídni, kde se později usadil.

V Gmundenu se Labor učil hrát na varhany u Johanna Evangelisty Haberta, rodáka z Horní Plané. Jako varhaník vystoupil poprvé v roce 1874 a roku 1904 obdržel titul Císařský a královský dvorní varhaník. Ve Vídni působil také jako hudební pedagog v židovském Slepeckém ústavu ve Vídni, ale měl i řadu soukromých žáků. Když jeden z nich, Paul Wittgenstein, přišel ve válce o pravou ruku, Labor pro něj zkomponoval skladby, které mohl zahrát pouze levou. Klavíristův bratr, filozof Ludwig Wittgenstein, pak Labora zařadil mezi šest skladatelských velikánů, vedle Mozarta, Haydna, Beethovena, Schuberta a Brahmse.

Laborovo skladatelské dílo obsahuje přes 80 skladeb. Jde především o komorní hudbu a skladby pro varhany. Řada děl vznikla na objednávku Společnosti pro podporu německé vědy, literatury a umění v Čechách nebo byla s její podporou vydána. Vyvinul také notové písmo pro slepce, ale pro nedostatek finančních prostředků svůj vynález nemohl publikovat.

Josef Labor zemřel 26. dubna 1924 ve Vídni. Pochován je na Ústředním vídeňském hřbitově. Náhrobek zdobí reliéf jeho hlavy. Na Lothringerstrasse pak najdeme pamětní bustu z roku 1928 a v roce 1936 po něm ve Vídni dokonce pojmenovali ulici – Laborweg.

Autor: Iva Stluková

Zdroje: