Proces s Národním parkem Křivoklátsko pokračuje

Rozhodovací proces o zřízení Národního parku Křivoklátsko stále probíhá, a proto jsme se rozhodli uspořádat další besedu na téma “Co to znamená (případně bude znamenat) pro obyvatele Křivoklátska?”. Beseda proběhla ve středu 11. ledna a pozvání tentokrát přijal RNDr. Jaroslav Obermajer, ředitel regionálního pracoviště AOPK ČR Střední Čechy.

Proti návrhu ostře vystoupily dotčené obce, které zřízení NP vnímají jako omezení svých svobod. Nicméně jejich připomínky, kterými se momentálně odborníci zabývají, mají z velké většiny základ v nepochopení a nedostatečné informovanosti.

Vybrané území pro národní park zahrnuje 116 čtverečních kilometrů a z toho 97 % připadá na majetek státu (Lesů ČR a Vojenských lesů a statků). V oblasti se nachází 19 dotčených obcí.

Účelem národního parku je zachovat a obnovit přírodní a přírodě blízké lesy, jinými slovy ochránit zde již existující lesní ekosystémy a omezit spotřební přístup k lesům. Křivoklátsko je jedinečné rozmanitostí těchto ekosystémů, a právě rozmanitost je pro jejich fungování a zachování naprosto zásadní. Geologicky se jedná o velmi starou oblast bohatou na druhy porostu i fauny a unikátní stanoviště. Diverzita Křivoklátska spočívá především v “menších” druzích – jsou tu hojně zastoupeni bezobratlí, motýli, lišejníky či měkkýši. Právě složení měkkýšů je reprezentativní a jinde nevídané – na Křivoklátsku dokládá jedinečnou zachovalost území.

Asi nejčastějším argumentem “běžných” lidí proti zřízení NP je obava, že už nebudou moci volně vstupovat do lesa. Nicméně tato obava je zcela lichá. Cílem NP není udržet lidi mimo les, protože člověk byl a zůstává součástí lesních ekosystému a jeho přítomnost jim nevadí (oproti například hnízdění tetřeva na Šumavě). Člověk přírodu na Křivoklátsku ovlivňoval vždy – problémem je, že nikdy ne tak rychle jako v dnešní době. Dnes nemají ekosystémy dostatek času na zotavení se z lidského zásahu, což může vést k jejich neodvratnému zničení.

Do potenciálních klidových území, se kterými návrh NP počítá, je vstup zakázán již skoro 30 let – platí v nich totiž pravidla současných rezervací. Proto by v této otázce nedošlo zřízením NP k prakticky žádné změně.

Některé obce a jejich občané mají obavy z prudkého nárůstu turismu, nicméně taktéž tato obava je patrně neopodstatněná. Podle zkušenosti by samotné vyhlášení NP neznamenalo automatický příliv davu turistů, protože turismus se obyčejně koncentruje v místech atraktivních, tj. kolem rozhleden, hradů, památek apod. Křivoklátské lesy samy o sobě nejsou dostatečným “lákadlem”, za kterým by lidé cestovali ze všech koutů republiky. Avšak i se zvýšeným turismem se samozřejmě při plánování počítá.

Zřízením Národního parku Křivoklátsko by tedy došlo hlavně k následujícím změnám: vznikl by nový orgán správa NP, jehož primárním cílem by bylo chránit lesní ekosystémy, tudíž by zde neplatil “běžný” lesní zákon (zahrnující kácení pro zisk a vysazování rychle rostoucích jehličnanů). V dané oblasti by se přizpůsobilo myslivecké hospodaření tak, aby došlo ke snížení přemnožené spárkaté zvěře. Tam, kam by nezasahoval NP, by zůstalo CHKO.

V současné době probíhá proces vypořádávání námitek, po němž by měla následovat příprava novely a schválení či neschválení novely zákonodárci. Doufejme tedy, že vše dospěje k zdárnému konci a myšlenka ochrany přírody vyhraje.

Doporučujeme ke čtení:
Dvořák, Otomar: Křivoklátským královským hvozdem
Palivec, Viktor: Křivoklátské pověsti
Svoboda, P: Křivoklátské lesy
Švorc, Luděk: Křivoklátsko
Žák, Karel: Křivoklátsko
Kuška, Martin: Křivoklátsko
Makaj, Tomáš: Křivoklátsko
Kuška, Martin: Lidé lesních stínů

Zdroje:
OBERMAJER, Jaroslav. O Národním parku Křivoklátsko (přednáška 11. 1. 2023).
OBERMAJER, Jaroslav; AMBROZEK, Libor. Křivoklátské lesy a jak je nejlépe chránit. Krása našeho domova. Roč. 22, č. 64, s. 16–19.