Extrémní počasí tu s námi zůstane

Ve středu 12. října proběhla další přednáška z cyklu Za minutu dvanáct. Tentokrát k nám zavítal Michal Žák, docent na MFF UK a redaktor a moderátor v České televizi. Dokázal publikum zaujmout fascinujícími statistikami týkajícími se výkyvů počasí v poslední době. Přednáška vskutku nebyla příliš optimistická, v takové době ovšem žijeme a je třeba si to uvědomit, abychom i my mohli svou snahou přispět ke zmírnění dopadů klimatické změny.

Vedra a sucho

Asi každý z nás si všiml, že teplota v létě bývá v posledních letech mnohdy až nesnesitelná. A to jsme na tom ještě dobře! Letošní rok byl totiž opět rekordní – například v červnu naměřili ve Francii teploty přes 40°C. V září zase padl rekord v Kalifornii: po vlně veder přišla 6. září historicky nejvyšší naměřená teplota v Sacramentu – 46,7°C. Grónsko bylo letos na celém svém povrchu průměrně o 8°C teplejší než kdy dřív. Každý další rok láme rekordy a léto 2022 nebylo pro Evropu výjimkou: bylo vůbec nejteplejší v historii. V České republice jsme to možná tak zásadně nepocítili, protože se nám to jako zázrakem vyhnulo, ale třeba ve Španělsku bylo takové vedro, že vůbec poprvé dostala horká vlna své vlastní jméno – Zoe.

Důsledky vyšších teplot lze vidět všude: v oceánech (přes 90 % tepla způsobeného lidskou činností se ukládá v oceánech, což povede k markantnímu vzestupu hladiny), v krajině (vysychání) a mimo jiné i na lidském zdraví – větším problémem než teplé dny jsou totiž teplejší noci. Člověk neuvyklý na to, že teplota v noci neklesá pod 20°C, se zkrátka dobře nevyspí.

S vyššími teplotami pochopitelně souvisí i citelnější sucho. V letech 2015–2020 nás potkalo nejhorší sucho za minimálně 200 let, což české populaci, dalo by se říct, konečně otevřelo oči. Jasně viditelné vysychání krajiny totiž trápí nás všechny – od zahrádkářů po turisty. Letošní rok nás možná trochu uklidnil, protože dešťových přeháněk u nás za léto bylo o něco víc než v minulých letech, ale například na Slovensku panovalo extrémní sucho. A i do budoucna budeme muset se suchem počítat – podle projekcí bude 2x až 4x častější než dříve.

Extrémní srážky a tornáda

Pokud zůstaneme u vizí budoucnosti, měli bychom se připravit i na pokračující extrémní srážky. Přibydou, zesílí a bude jich více nad pevninou než nad oceány.

Tropické cyklóny, které se nás sice úplně netýkají, ale krásně ilustrují onen „extrém“, budou frekventovanější a častěji prudce zesílí – a to těsně před zásahem pevniny. Pro nás je dlouhotrvající vítr o rychlosti 180 km/h prakticky nepředstavitelný, ale stačí si vzpomenout na nedávné tornádo na jižní Moravě; nezapomenutelné právě proto, že dosud pro nás bylo těžké si něco takového představit.

Obecně platí, že rovinatější terén je pro silnější tornáda vhodnější, ale i kopcovitou krajinou se může přehnat. Tornádo může trvat jen několik vteřin, ale i několik minut a předpovědět ho je v podstatě nemožné. Souvisí moravské tornádo s klimatickou změnou? To je dosti problematická otázka – nelze totiž dělat definitivní závěry. V poslední době obecně panují lepší podmínky pro vznik silnějších bouří, vyložená souvislost s tornády tam ovšem není. Nicméně se stále markantněji ukazuje, že vše souvisí se vším. A tak i když je vznik tornád u nás málo pravděpodobný, měli bychom se připravit na čím dál extrémnější počasí.

Co s tím?

Dnes už asi nikdo nepopírá, že si za to můžeme sami a že další zhoršování nás nemine. To však neznamená, že bychom měli složit ruce do klína a čekat, až se to vyřeší samo.

V zásadě máme dvě možnosti, jak se ke klimatické změně postavit – mitigaci a adaptaci. Mitigace spočívá ve snižování emisí skleníkových plynů; to, jak je patrné, se lidstvu příliš nedaří, spíše naopak. Nezbývá tedy než se adaptovat – usilovat o pestrou krajinu a dát více prostoru zeleni. Nakonec se musí adaptovat každý z nás – a měl by tak učinit spíš dřív než později, protože z extrému se stává nový normál a co dřív bylo považováno za „výkyv“, bude normou.

Doporučujeme ke čtení:
7.G Sedmá generace 5/2021
Watts, Alan: Předpověď počasí snadno a rychle
Carsonová, Rachel: Tiché jaro
Wallace-Wells, David: Neobyvatelná Země
Behringer, Wolfgang: Kulturní dějiny klimatu
Munzar, Jan; Pejml, Karel; Krška, Karel: Meteorologie skoro detektivní
Perkins, Oliver: Čtení mraků
Dunne, John D.; Goleman, Daniel: Ekologie, etika a změna klimatu
Houghton, John: Globální oteplování
Kopáček, Jaroslav; Bednář, Jan: Jak vzniká počasí

Zdroj: ŽÁK, Michal: Extrémy jako normální součást nového klimatu (přednáška, 12. 10. 2022).

Tereza Micková

foto: Vojtěch Karpíšek