O spolku „Berounská zeleň“ s jeho předsedou Václavem Kovářem

Berounská zeleň – jméno, se kterým jste se mohli už několikrát setkat. Když ne v médiích, tak vás mohly zaujmout plakáty s výzvou o darování květin. Co se skrývá za Berounskou zelení, jsme se dozvěděli od jejího předsedy Václava Kováře, který nám představil projekty a vize spolku.

Jste Berouňák, nebo jste se přistěhoval? A jaká je Vaše profese? Pokud mám správné informace, tak se zabýváte  i vizuálním uměním. Můžete nám o tom, co děláte, povědět něco víc?

V Berouně jsme šest let, přistěhovali jsme se s rodinou a postavili dům na Závodí. Celý profesní život jsem se věnoval kultuře, dříve hodně literatuře a divadlu, nyní už skoro deset let pracuji pro studio Lunchmeat, které stojí na pomezí umění a technologií. Pořádáme mezinárodní festival elektronické hudby a vizuálního umění, také se zabýváme interaktivitou, videoprojekcemi, virtuální realitou, a dalšími postupy, které hodně souvisejí s vizuálním uměním a digitálním světem.

Umění a příroda – jsou to pro vás dva různé světy, nebo se vzájemně prolínají? Ptám se proto, že jako předseda spolku Berounská zeleň máte k přírodě jistě blízko. 

Pro mě je to totálně propojené, sama příroda je plná umění a inspirace a umění se v přírodě a jejích formách také často inspiruje. Ideální pro mě je, když se příroda a umění prolínají a setkávají také ve veřejném prostoru měst, nejenom v krajině.

Když se řekne slovo zeleň či příroda, asociuje mi to i termín ekologie.  Je Vám tato oblast blízká? Pokud ano, co je pro Vás nejsilnější téma?

Ano, ekologie a environmentální hledisko je zásadní, odráží a ovlivňuje životní zkušenost a prostor každého z nás. Zároveň stojíme před velkou výzvou, kterou nese klimatická změna. Lidé a hlavně města se musí připravit a hledat způsoby jak ochlazovat veřejný prostor, lépe hospodařit s vodou a energiemi, snižovat svoji ekologickou stopu, …, je to hodně komplexní téma, zároveň každý může přispět svým dílem a právě samosprávy mají všechny předpoklady jít v tom příkladem.

Jak vnímáte postoj Berouňanů k vlastnímu okolí a přírodě? Mají zájem o ekologická témata?

Ano, mají velký zájem, zároveň jim občas chybí informace a možnost se víc podílet na rozhodování o městské zeleni a ochraně přírody. Se spolkem se snažíme o dialog s různými stranami a otevírání těchto témat, tak aby byly transparentní a nabídly lidem možnost se jich účastnit.

Jste předsedou spolku Berounská zeleň. Byl jste na jeho samotném počátku, když spolek vznikal? Co byl hlavní podnět pro jeho vznik – nějaká konkrétní událost či rozhodnutí? Nebo šlo jen o postupné vyústění v něco, co se podvědomě tvořilo v mysli několika lidí?

Předsedou spolku jsem se stal po půl roce jeho existence. Nebyl jsem u té úplně první iniciační schůzky, ale zapojil jsem se poměrně brzy po jeho založení. Vím, že na úplném počátku stálo setkání skupiny lidí na přednášce o veřejné zeleni a hlavně rozhodnutí těchto lidí zkusit začít věci aktivně ovlivňovat a nejenom o nich mluvit. Tahle energie a chuť spolek dodneška provází a mě nepřestává udivovat a těšit kolik práce a vlastní zodpovědnosti jsou lidé ochotní věnovat péči o městskou zeleň a veřejný prostor.

Vaše projekty – Třešňovka, Talichova ulice, Palouček – mají mezi občany Berouna velký ohlas a úspěch. Co plánujete do budoucna? Máte nějakou vizi, metu či sen, kterého byste chtěli docílit?

Teď nás nejvíce zaměstnávají přípravy komunitního parku Na Paloučku a také projektová příprava tůní v Brdatkách. To jsou aktivity, které – stejně jako třeba Třešňovka – mají dlouhodobý výhled. K tomu je tu ještě v podstatě advokační činnost, kdy se účastníme řízení o káceních stromů, nebo připomínkujeme studie EIA o dopadu na životní prostředí v rámci stavebních řízení. Mým cílem je ještě užší spolupráce s městem tak, abychom mohli zapojit více lidí a začít klidně i menší projekty na různých místech Berouna, kde se lidé budou aktivně účastnit, ať už tak, že například vytvoří menší trvalkový záhon, adoptují strom, nebo prostě jenom dostanou možnost vyjádřit se k tomu, jak zeleň a veřejný prostor v jejich okolí vypadá. Zároveň, a to je ještě důležitější, že se město samotné bude podílet na opatřeních, které jsem zmiňoval dříve – to znamená, že bude podporovat modro-zelenou infrastrukturu, upraví svůj energetický management, zachová zelené plochy a bude řešit územní plán s ohledem na klimatickou změnu a její výzvy. To je vize, která mi tady v Berouně zatím chybí a není to jenom na vrub města. Podobně by měly uvažovat i místní instituce a firmy, což je dobrá praxe, kterou už vidíme i v jiných českých městech.

Zmiňovala jsem, že občané Berouna vnímají vaši činnost pozitivně, ale samozřejmě nemohu mluvit za všechny. Setkal se spolek nebo vy osobně i s nějakou negativní reakcí?

Veskrze pozitivně a pokud ne, bývá to občas spíš nedorozumění, nebo to, že lidem chybí úplné informace. Zrovna nedávno mi psala paní z Paloučku, že se jí nelíbí naše komunitní ohniště, protože je na otevřeném prostoru. To chápu, ale zároveň se jedná pouze o dočasnou podobu místa. V kontextu parku je ohniště navržené tak, že je od okolní zástavby odstíněné keřovým porostem. Zároveň bude obklopené i stromy. To je ale budoucí stav, ke kterému se zatím teprve dostáváme, i když věřím, že velký krok v podobě výsadeb stromů a části keřů se nám podaří udělat už letos na podzim. Cílem parku je, aby maximálně sloužil lidem, především místním obyvatelům, snažili jsme se ho tak promýšlet i navrhnout, všem, kdo v okolí žijí doporučuji podívat se na náš web, kde jsou i vizualizace výsledné podoby i přehled akcí a dalších kroků, které nás Na Paloučku čekají, zároveň jsme stále otevření připomínkám a nápadům.

Hledáte inspiraci i jinde – v jiných městech, zemích? Spolupracujete s nějakými dalšími spolky?

Ano, jsme ve spojení s řadou ekologických a environmentálních organizací, hledáme inspiraci v jiných českých městech i v zahraničí. Naštěstí témata spojená s ekologií a ochranou přírody ve společnosti hodně rezonují a dobrých příkladů je kolem dost. Velmi pozitivní je, že spolky a organizace spolu dobrou praxi sdílejí, takže se můžeme nejen inspirovat, ale přebírat už hotové a funkční postupy, a nemusíme vždycky začínat úplně od nuly.

Co vnímáte jako největší přínos Berounské zeleně? Zlepšení vzhledu města, setkávání lidí, ekologické vlivy, …..? Co pak byl hlavní podnět pro Vás, abyste se do spolku takto aktivně zapojil?

Pro mě je to vše, co jste zmínila a také, a to je hlavní, že spolek dal lidem možnost aktivně ovlivňovat věci v jejich okolí. Zapojení veřejnosti je pro mě zásadním smyslem naší práce. I pro mě osobně byla hlavním impulzem chuť změnit věci a udělat něco pro to, aby naše město a jeho veřejný prostor byly zelenější a přívětivější. Spolek tuhle možnost dává všem, kdo se mají chuť přidat.

Je ve Vašem bohatém programu místo i na čtení? Je nějaký autor či kniha, kterou byste určitě chtěl naším čtenářům doporučit?

Ano, je. Vloni jsme se zapojili do zářijové komunitní akce Zažít město jinak a uspořádali jsme Zažít Palouček jinak, což bylo sousedské setkání v jabloňovém sadu, který se ukrývá uvnitř místního židovského hřbitova. Se sousedy jsme nejen sbírali dozrávající jablka, ale také jsme si navzájem četli ze svých oblíbených knih. Já jsem četl z knihy V melounovém cukru od Richarda Brautigana a také z výboru korejského básníka Ko Una. Oba určitě stojí za pozornost. Pokud by se mělo jednat o četbu týkající se ekologie nebo přírody a člověka, tak třeba Peter Wohlleben, Yuval Noah Harari nebo Václav Cílek.

Autoři rozhovoru: Lada Čubová a Tereza Micková