Monografie Hořovicka a Berounska
Vlast není jen zeměpisný pojem; její jméno vybavuje představy neskonale hlubší a krásnější. Uvědomělá láska k vlasti roste se znalostí země, v níž jsme se zrodili a s jejímiž osudy je nerozlučně spojen i osud náš, jako kdysi dějiny předků. Třeba tedy poznati lid, jeho životní podmínky a zájmy, jeho utrpení a radosti v minulosti i tužby v přítomnosti.
Z úvodního textu redakce
Ať pátráte v regionu po čemkoliv, vždy byste měli nejdříve sáhnout po Monografii Hořovicka a Berounska. Sedm svazků tohoto díla vyšlo postupně v letech 1928 – 1931. Celkem 2 723 stran monografie pojednává o všech aspektech života v našem kraji.
O vydání tohoto díla byla rozhodnuto 28. září 1927 ve Zdicích na schůzi učitelstva školního okresu hořovického. Učitelé chtěli monografií oslavit 10. výročí naší samostatnosti. Byly ustanoveny 3 redakční sekce: literární (předseda Václav Los, ředitel měšťanské školy), finanční (předseda Antonín Třesohlavý, učitel) a umělecká pro úpravu a výzdobu díla. Té předsedal berounský rodák František Schmidt, odborný učitel a později ředitel berounských škol. Jeho zásluhou jsou všechny svazky bohatě ilustrované. Nejen že připravil veškerý obrazový materiál (celkem 1 004 vyobrazení) a navrhl původní desky, ale sám je autorem některých ilustrací (označených F. S.).
Redakce celého díla se ujal okresní školní inspektor Jindřich Jůna. O jeho osobě víme jen velmi málo, a to že se narodil 12. prosince 1882 v Praze a zasloužil se také o vydání dvou dílů knihy Turistika Hořovicka a Berounska (1931). Karel Sezima ve čtvrtém svazku svého díla Z mého života uvádí, že “Jůna je okresní školní inspektor a redaktor nedoceněné mnohasvazkové Monografie Hořovicka a Berounska”. Vydání díla takového rozsahu se neobešlo bez pomoci veřejnosti, která byla požádána o podporu. Přispěli obce, korporace, podniky i jednotlivci. Díky nim dnes můžeme z monografie získat přehled snad o všech oblastech života na Berounsku a Hořovicku.
První díl pojednává o geologických poměrech, podnebí, zvířeně i květeně. Dotýká se archeologie, pravěku, dějin okresu, ale i národopisu (pověry, léčení, svatby a pohřby,…). Druhý díl podrobně rozebírá školství včetně popisu jednotlivých škol národních, hospodářských, středních i odborných. Třetí díl má velmi široký záběr. Od místních hradů se přes zdravotnictví, náboženství a obchod dostaneme až k dopravě, poštám, zemědělství či lesnictví. Čtvrtý díl je věnovaný průmyslu a peněžnictví, ale i spolkovému životu, muzeím a knihovnám. Najdeme zde také kapitoly věnované 38. pěšímu pluku a legionářům. Regionální osobnosti, obzvláště ty z oblasti literatury a výtvarného umění, najdeme v pátém díle. Dočteme se také něco o lidové písni či místních pověstech. Zmíněna je místní mluva či jídla. Víte, že když roku 1901 Berounem projížděli Francouzi, byli pohoštěni pečivem, které mělo podobu trilobitů? Zvláštní kapitola je věnována i cechu hořovických pekařů. Šestý díl je nejobsáhlejší a pojednává o jednotlivých obcích. Kdopak dneska ví, kde byla obec Poučník? Poslední díl je věnovaný turistice, nabízí popis různých vycházek – tur – a plní roli jakéhosi průvodce i s popisem autobusových tratí.